Roku 1421 zaútočilo vojsko Zikmunda z Vartemberka neúspěšně na Žižkův nový hrad Kalich. Patrně ještě v době obléhání si 1,5 kilometru severozápadně od Kalicha zřídilo vlastní opěrný bod, který pojmenovalo, stejně jako tomu činili husité, rovněž symbolicky: Panna. Od roku 1422 přešli husité v oblasti do protiofenzívy a napodruhé, roku 1423, Pannu dobyli. Žižka tehdy samozřejmě mohl nepřátelský hrad zničit, namísto toho však rozhodl o adaptaci Panny na základnu svých vojsk a také o jejím rozšíření a důkladné přestavbě. Přestavěná Panna pak společně s Kalichem vytvořila nejvýznamnější husitskou hradní dvojici, která sloužila radikálním husitům ještě po Lipanech. Proto také císař Zikmund osobně nařídil oba hrady dobýt a zničit. Kdy bylo tažení proti Panně zahájeno, nevíme; jasné však je, že už počátkem roku 1437 zemské vojsko pod Pannou leželo a že jeho útoky na hrad byly dlouho neúspěšné. Až po několika týdnech nahrála útočníkům náhoda: velitel obránců, jehož jméno neznáme, se vydal pro posily do Hradce, u Prahy však byl poznán a zajat. Následoval pak už jen vynucený příkaz posádce Pannu obléhatelům vydat a vzápětí i zbourání hradu.

Hrad Panna stával na dominantní skalnaté kupě u Řepčic, odkud k němu také vedl přístup. Byl nejen velmi rozsáhlý, ale i opevněný způsobem zcela odlišným od běžných středověkých hradů. Obvodové fortifikace totiž neměly podobu klasických zděných hradeb, nýbrž – stejně jako v případě sousedního hradu Kalicha – obezděných zemních teras a náspů s dřevěnými nástavbami na koruně – tzv. „sruby“. Opevnění s řadou revolučních prvků bylo adaptováno pro boj palnými zbraněmi, eliminovalo nebezpečné plochy v okolí hradu a také důkladně kontrolovalo přístupovou cestu, která byla postupně přepažena pěti bránami. V malém horním hradu na vrcholu skály se sice nacházela „obligátní“ věž a palác, jinak však vojenská složka výrazně dominuje nad ostatními funkcemi, které byly – na rozdíl od ostatních českých hradů – potlačeny na minimum. Pozůstatky Panny, ač dnes bohužel nepříliš výrazné, tak představují památku, jejíž význam přesahuje český národní rámec.

Víte, že svojí rozlohou 1,5 ha je Panna plošně největším hradem v Českém středohoří a současně i jedním z nejrozlehlejších v České republice?

Více najdete na http://www.hrady-ceskeho-stredohori.cz/pages/hrad-panna.html

Článek vznikl za přispění Hrady českého středohoří, z.s.